O Naší obci

O obci

Znak a prapor obce

V roce 1995 byl vytvořen návrh podoby znaku a praporu obce. Jednalo se o zlaté jablko na zeleném podkladu. Návrh byl schválen heraldickou komisí a dne 3. 4. 1996 byl předsedou parlamentu předán starostovi obce Ing. Rudolfu Křovinovi.

Obecní úřad

Obecní úřad se nachází na návsi v Holovousích v budově s číslem popisným 39.

Sídlí zde kancelář obecního úřadu a obecní knihovna. Kancelář zde má Místní akční skupina Podchlumí, Mikroregion Podchlumí a Spolek Podzvičinsko.

Historie

Samospráva obce byla v dobách minulých svěřena majitelům panství. Po roce 1864 byla ustanovena obecní samospráva. V těchto dobách byl „obecní úřad“ v té místní části, ve které žil zvolený starosta, který úřadoval doma a i zasedání obecní rady a obecního zastupitelstva se konala v bytech starostů nebo v hospodách. A tak se podle zvolených starostů stěhoval obecní úřad z Holovous do Chodovic a zpět. V roce 1945 byla úřadovna MNV v Holovousích, kde byla za okupace pronajata 1 místnost u Melicharů. V roce 1947 se úřad přemístil do fary v Chodovicích, kde byl až do roku 1951, kdy se přestěhoval do vlastní zakoupené budovy v Holovousích, kde byla umístěna kampelička. V roce 1973 byla postavena nová budova MNV vedle hasičské zbrojnice. Ta se nachází na návsi v Holovousích. V  roce 2011 byla zrekonstruována.

Základní škola a Mateřská škola

Základní škola a Mateřská škola se nachází v Chodovicích v budově s číslem popisným 2. Základní škola je trojtřídní, ve dvou třídách se učí 5 ročníků. Mateřská škola je jednotřídní. V přízemí je umístěna mateřská škola a v prvním patře je základní škola.

Historie

Základní škola a Mateřská škola sídlí v Chodovicích v budově bývalé fary v těsné blízkosti kostela svatého Bartoloměje. Přítomnost školy v obci je předpokládána už v době existence církevní správy, tj. od prvních zmínek o kostele svatého Bartoloměje v Chodovicích z konce 14. století. Lze předpokládat, že při faře existovala i školní instituce.  V první polovině 18. století byla postavena budova školy v Holovousích. Při velké povodni roku 1754 byla tato škola zanesena blátem a štěrkem a pro další učení byla nevyhovující. Proto bylo rozhodnuto patronem školy, to jest vrchností, o přeložení školy do Chodovic, do bývalé dřevěné farní budovy. Na tomto místě je škola umístěna dodnes. V roce 1941 byla při škole v Chodovicích zřízena mateřská škola. Budova byla v letech 1970-1972 rekonstruována. 

V roce 2017 bylo rekonstruováno sociální zázemí ve školce i škole, které bylo realizováno za finančního přispění obce a výhry dou hlavních cen v soutěži Domestost. Dále bylo dětské hřiště za školou osazeno novými herními prvky a proběhla rekonstrukce asfaltových cestiček.

Na modernizaci sociálního zázemí navazovala v roce 2018 kompletní rekonstrukce školní budovy, oprava střechy, přestavba některých vnitřních prostor na odborné učebny, včetně nové přístavby šaten a vybudování přístavku u vstupu do bývalé školní družiny.

Holovouské malinové

je historická odrůda jabloně, která neodmyslitelně k naší obci patří. Dnes se již běžně nepěstuje, roste pouze ve formě vysokokmenu. Jedná se o jablko střední velikosti, tmavě rudé až nafialovělé barvy s voskovitým povrchem. Od ostatních malináčů se liší výrazným výrůstkem v jamce u stopky. Dužina plodu má po rozkrojení výraznou, malinově červenou kresbu a příjemně voní. Křehkou a šťavnatou dužinu krásně doplňuje výborná, navinule sladká chuť, obohacená o malinovou příchuť. Jablka se sklízí počátkem října. Dobře vyzrálé malináče mile rachtají.

Historie této odrůdy spadá až do 18. století a je spojována s francouzskými rody, které na panství do Holovous přišly. Největší popularitu získalo jablko na konci 19. století. Traduje se i výrok císaře Františka Josefa I. – „Toto je jablko na můj stůl!“. 

Známým výrokem je i citát z filmu Osudy dobrého vojáka Švejka: „Já mám chalupu v Holovousích. Na zahradě mám jabka, malináče… Až pojedu na Urlaub, tak ti jich přivezu třeba 50 kilo.“ 

Slavnosti holovouských malináčů

První ročník Slavností holovouských malináčů se konal v roce 2003, kdy byla realizována obnova návsi v Holovousích. Byl to projekt s názvem „Návrat holovouských malináčů“ a jeho cílem bylo na náves vrátit místní lokální odrůdu jablka – Holovouské malinové, tzv. malináč. Na podzim byl projekt ukončen a byla uspořádána slavnost s názvem Slavnosti holovouských malináčů.
Od roku 2003 se tak každý rok první říjnovou sobotu na návsi v Holovousích konají slavnosti věnované hitorické odrůdě jabloně Holovouské malinové. V roce 2020 a 2021 se z důvodu koronavirových opatření 18. a 19. ročník Slavností nekonal.

Kronika

obce se začala psát v roce 1923. Prvním kronikářem byl učitel Jar. Pour, který pečlivě zpracoval i období do roku 1923. V roce 1942 bylo psaní kronik okupačními úřady zakázáno a byly uloženy do zemského archivu. Kronika od roku 1940 do roku 1979 nebyla vedena. Od roku 1980 je vedena dodnes. Nejdéle činným kronikářem byl pan PhDr. Miroslav Škopán, který obecní kroniku vedl 15 let a to od roku 2000. 

Zpravodaj

První číslo holovouského Zpravodaje vyšlo v roce 1968, za rok se připravovalo další, ale už nevyšlo. Vydání holovouského Zpravodaje bylo obnoveno v roce 1993. První číslo bylo vydáno

1. března 1993 v rozsahu dvou popsaných stran formátu A4. Redakční radu tvořili: paní Marie Novotná – předseda a členové pan Ing. Rudolf Křovina, paní Boženka Knězáčková a pan Jaroslav Hofman. Zpravodaj měl vycházet nepravidelně, podle toho jak se příspěvky nahromadí.

Druhé číslo bylo však vydáno již 26. března 1993. Dle informací z tohoto vydání byl ohlas na Zpravodaj příznivý a bylo poukazováno na to, že vyšel v malém nákladu. Redakční rada se tedy rozhodla počet výtisků zvýšit a zároveň stanovila cenu tisku na 1,- Kč, aby se uhradily alespoň minimální náklady.

Již první ročník Zpravodaje měl v roce 1993 šest vydání. Postupem času se počet stránek Zpravodaje navyšoval, přibývaly rubriky a Zpravodaj začaly zdobit obrázky dětí ze Základní školy a Mateřské školy v Chodovicích. Zpravodaj vychází vždy na konci každého sudého měsíce v roce.  

Památeční razítka  

V červnu 2015 vznikla dřevěná kulatá razítka. Jedno s motivem zámku v Holovousích a druhé s motivem kostela sv. Bartoloměje v Chodovicích. Návrhy vytvořila výtvarnice paní Danuše Svobodová, rozená Kozlová (Holovousy č.p. 7).

Razítka jsou k dispozici na obecním úřadě a v občerstvení U Vagónu, kde si je můžete na památku natisknout na pohled nebo do svého turistického deníčku.

Osobnosti

• Páter Jan Černý - farářem v Chodovicích od r. 1816, astronom - samouk
• MUDr. František Malinský (1850-1926) - majitel zámku a velkostatku v Holovousích, poslanec sněmu Království českého, prezident Živnobanky, první předseda Svazu českých průmyslníků
• Alois Hochmal - po okupaci Československa odešel nejdříve do Francie, kde bojoval v rámci cizinecké legie a po porážce Francie odešel do Anglie, kde bojoval jako letec RAF
  

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.

Do Holovous neodmyslitelně patří dlouholetá tradice ovocnářství a to již od 1. 3. 1951. Od tohoto data má své sídlo v Holovousích Výzkumný ústav ovocnářský. Ten byl umístěn do historické budovy zámku v Holovousích.  K 1. 7. 1997 byla založena nová společnost s ručením omezením pod názvem Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o..

Díky dotaci získané od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byl v letech 2012-2015 realizován projekt Ovocnářský výzkumný institut (OVI). Výše dotace činila 567 213 018 Kč. Dotace pokryla 100% uznatelných nákladů a byla hrazena z 85 % z prostředků EU, z 15 % z prostředků státního rozpočtu ČR. 

V roce 2013 proběhla rekonstrukce skladu ovoce a v dubnu 2015 byla dokončena stavba skleníku, hlavní budovy a doprovodných staveb. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský se přestěhoval z historické budovy zámku do nových prostor vybudovaných v rámci projektu OVI.